V sobotu 17. září jsme organizovali náš první Česko – Slovenský meetup a seminář v rámci Avast innovation evening series, tentokrát zaměřený na téma poznávání Marsu, Curiosity a SpaceX. Hlavním hostem a přednášejícím byl Dušan Majer, český popularizátor kosmonautiky, autor pořadů Dobývání vesmíru a Vesmírné výzvy uváděných na Stream.cz. Za svoji činnost několikrát získal cenu Akademie věd ČR za popularizaci vědy.
Samotná přednáška a nadšení, se kterým ji Dušan Majer vedl, zaujala nejen všechny dospělé ale i několik dětí, které byly v publiku. Sedli jsme si proto ještě s Dusanem a dali jsme dohromady několik nejzajímavějších informací, které jsme se na přednášce dozvěděli.
A ještě na začátek – nezapomeňte dnes sledovat česky komentovaný keynote Elona Muska z konference IAC 2016 v Mexiku, kde bude prezentovat plány SpaceX na dobytí Marsu (Zde malá ukázka, co nás asi čeká: https://www.youtube.com/watch?v=0qo78R_yYFA). Někteří považují tento proslov za možná nejvýznamnější od doby, kdy Kennedy v roce 1962 prohlásil “We choose to go to the moon”. Přenos a český komentář najdete zde: http://www.kosmonautix.cz/2016/09/zive-prezentace-marsovske-architektury-spacex/
Proč nás nejvíc zajímá právě Mars?
- Je nejblíž (Další světy, které by se daly obývat jsou o dost dál.)
- Relativně podobný Zemi (na Marsu je ⅓ gravitace, atmosféra je jako na Zemi, ale řidší – asi jako ve výšce 30km na Zemi, den na Marsu (Sol) trvá skoro stejně dlouho jako na Zemi – 24 hodin a 39 minut.)
- Šel by v budoucnu formovat – dala by se tam teoreticky vytvořit atmosféra (samotná teraformace by trvala cca. 400 let).
Proč bychom měli letět k Marsu?
Je to součást lidské odvěké touhy o rozšiřování a posouvání hranic. Je to též obrovská technologická výzva – vytvoření celé infranstruktury by znamenalo velký boost hospodářství, průmyslové oblasti a vzdělávání.
Nejzajímavéjší body z přednášky o Curiosity, Marsu a SpaceX:
- První vozítko na Marsu (Sojourner) mělo velikost mikrovlné trouby. Zajímavostí je, že mělo kamery vzadu, takže když chtělo zjistit složení nějakého kamenu, muselo k němu nacouvat.
- Sestup na povrch Marsu trvá 7 minut – (14 minut trvala cesta signálu při prvním sestupu) – vzniklo tedy tzv. “7 minut strachu” (Vozítko už přistálo ale my jsme ještě 7 minut na Zemi čekali, zda to opravdu dokázalo.)
- Na sestup je potřeba půl milionu řádku kódu a všechno musí proběhnout dokonale – automaticky, není možné řídit sestup ručně ze Země.
- Jak dlouho cestuje povel ze Země? Záleží na vzájemné poloze planet, takže to může být mezi 10 min až 40-50 min.
- Jak se takový povel zadává? Ráno odešlou pokyny na Mars, vozítko naopak pošle data z minulého dne na Zem a ten den pak pracuje už samostatně.
- Vozítka Spirit (které záhy zapadlo do písku a umrzlo) a Opportunity přistála na Marsu asi 2 týdny po sobě. Opportunity se přezdívá “princeznička” neboť Spirit vše testoval a terpve na Opportunity se aplikovaly všechny poznatky, které se naučily při stavbě Spirita. Oportunity tedy narozdíl od Spirita stále funguje – je na Marsu více jak 12 let (ikdyž měla fungovat jen 90 dní) a na Marsu už ujela maraton.
- Cena Curiosity – 3 miliardy dolarů
- Curiosity nese 75 kg vědeckých přístrojů – jsou to kamery, spektrometry (přístroje měřící složení), malá meteostanice a přístroj hledající vodu.
- Hlavní úkol vozítka Curiosity – Zjistit, zda byly nebo nebyly na Marsu podmínky pro vznik života. (To se mu podařilo již půl roce po přistání, a tak měl hned na začátku splněnou misi.)
- Na co jezdí Curiosity – Jako první vozítko nemá solární panely, ale energie se čerpá z tepla z plutonia. (pozn. Viděli jste možná ve filmu Martian.)
- Curiosity je první rover vybavený vrtákem, který vrtá do hloubky asi 6 – 7 cm.
- Curiosity má dva režimy ovládání – autonomní nebo přímé. Např. povel může znít: “Ujeď 5 metrů a otoč se o 180 stupňů nebo jen Dojeď sem na toto místo.”
- Meteorogickou stanici (REMS), která je na vozítku Curiosity, můžete sledovat i na Zemi. Její údaje jsou volně k dohledání na internetu – pokud Vás tedy zajímá, jaké bylo včera počasí na Marsu, stačí si to jen vygooglit.
- Přístroj RAD měřil radiační zátěž na člověka při 9-ti měsíčním přeletu mezi Zemí a Marsem. A naměřil, že člověk by dostal stejnou dávku radiace, jako kdyby každých 5 – 6 dní podstoupil celotělové CT. Díky této informaci víme, jak máme konstruovat lodě, které budou v budoucnu vozit člověka k Marsu (jak důkladná musí být protiradiační ochrana.)
- Kamera Mahli je jedna z mnoha, které na vozítku Curiosity jsou, ale jako jediná je přímo na robotické paži. Tato kamera funguje jako digitální lupa a může si svými led diodami posvítit i v noci. Tato kamera též fotí světoznámá selfie Curiosity.
- V roce 2018 chce SpaceX vyslat misi Red Dragon, která se pokusí přistát motoricky (motorickým bržděním) na Marsu. Na této misi se podílí též NASA a bude se jednat o zatím největší těleso, co se kdy pokusilo přistát na Marsu (dotěď přistávali na Marsu jen o dost menší tělesa).
- SpaceX chce využít pro lidskou posádku motory Raptor – jedná se o kyslíko-metanové motory, protože se metan dá vyrobit z atmosféry Marsu (Tedy budou moct dotankovat přímo na Marsu!).
- Startovní okno k Marsu se otevírá jednou za 26 měsíců – musí se planety dostat na svých oběžných drahách do takového postavení, aby bylo pro raketu energeticky co nejvýhodnější, aby náklad dopravila k Marsu.
- Přelet mezi Marsem a Zemí trva +/- 9 měsíců.
- Pokud by se rok 2018 povedl, chtěl by SpaceX posílat v každém startovním okně (launch window) novou misi, která by nesla např. Vědecké vybavení pro výrobu metanu apod.
Když má Země tolik svých problémů, přoč řešíme věci ve vesmíru, obývání dalších planet apod.?
Názor Dušana Majera: “Lidská společnost už ze své podstaty nebude nikdy dokonalá. V době, kdy Kryštof Kolumbus objevoval Ameriku, tak Evropa měla svých problémů též hodně. Ale kdyby měl Kolumbus čekat na to, až bude ta správná doba, tak by se tak možná nikdy nestalo. Asteroid též nebude čekat až tady bude klid. Nebo jaderná válka, sopečná činnost, vzestup hladin apod. Není čas čekat až na tu nejlepší chvíli, musíme s dobýváním vesmíru začít už nyní. Vždyť už naše babičky říkaly, nedávej všechna vajíčka do jednoho košíku!
Ještě jednou děkujeme všem, kdo nám pomohli s organizováním této zajímavé přednášky. Děkujeme našim partnerům Avast Software a Kancelář bez Hranic. Už teď plánujeme další zajímavé přednášky, přihlašte se proto na náš Newsletter zde a my Vám budeme posílát pravidelně informace o našich chystaných akcích.
——————–
Poznámka pod čarou:
Odlet jedné mise Apollo přišel na více než 80 miliard dolarů (v dnešních dolarech) vs. SpaceX mise stojí asi 80 milionu dolarů.
V době největšího rozmachu mise Apollo, pracovalo na programu 35 tisíc zaměstnanců NASA (což je 7x více než je celkový počet zaměstnanců SpaceX). A dalších 350 tisíc zaměstnanců dodavatelských firem a univerzitních pracovníků.
Představte si, že na jednom programu Appolo pracovalo celé město Brno, včetně kojenců. A za každou misi se “propálila” jedna velká firma, třeba Volskwagen.